den 002 23.5 varsava
jelikoz jsme (pod vlivem alkoholu) byli premluveni at zustanem o den dele, vstali jsme az o jedenacty a zacali s prohlidkou mesta, ktera se skladala z navstevy ochozu na palaci kultury, obedu, vychlazene plzne (polske vyroby), kocertu, klubu a nekolika kousku polskyho piva okocim.

den 003 24.5 varsava - belorusko
na druhou jsme meli listek na primy vlak do moskvy. listek do lehatkovyho kupatka stal 290 pln na osobu (2100kc). umakartovy luxus s vlastni koupelnou na kupe a vlastnim dezurnym na chodbe. kolem osmy jsme vyplnili celni prohlaseni (komplet v azbuce) a po hodine upalovali s novym podvozkem smer rusko.

den 004 25.5 - belorusko - moskva
na ruskou pudu jsme vstoupili presne ve 12 hodin moskevskeho casu (+2h). vymenili 50 $ (30 rublu/dolar) a sli hledat hotel. podle jednoho cestopisu jsme vystoupili na stanici metra VDNCH, hned vedle monumentu s letici raketou, a zacali se ptat na gostinicu. vsechno bylo drahy (tak 1000-1500 r/os. - noc) a tak jsme se na doporuceni jedne recepcni posunuli trolejbusem kousek vedle ostankina do gostinice s originalnim jmenem ostankino. tam stala noc na osobu 250, tak jsme vzali dve, za dvacku se zaregistrovali a jeli na jaroslavkij vagzal pro listky na sibir. koupili jsme na utery v noci dva bilety do jekaterinburgu do otevreneho lehatkovehoho vagonu. jednotlivy postele jsou oddeleny prickou, podobne jako indicke vlaky. listek stal 780 rublu. po prohlidce rudeho namesti, ktere bylo temer cele zavrene kvuli vcerejsimu koncertu McCatneyho jsme se dali do reci s dvema australanama, kteri prijeli po zemi z ulanbataru a ti nam poradili i tuto i-netovou kavarnu (1min/1rubl).

den 006 - 27.5. - moskva
rano jsme vstali uz v osm, batohy si dali do uschovny na nadrazi (45r/os) a jeli navstivit vladimira. vstup je zadarmo, otevreno ut-ne od 10 do 13. kvuli nemu zavrou na tri hodiny cely rudy namesti.dovnitr je zakazano cokoliv brat, ale uschovna nide pobliz neni. takjsme sli kazdej zvlast. nejdriv martin, kterej to okomentoval jako ze piramida hruzy hadr, a pak po dukladnem prohledani sel ja. smerovan vojaky jsem si prohlid mumii, nic moc, stejne je z vosku, a pak kolem hrobu brezneva, stalina a spol vysel na druhem konci ven. pote jsem martina opustil a jel si vymenit seky do pobocky american express (ul. usacheva 33, u stanice metra sportivnaja). je to jedine misto kde seky berou. v pul druhy jsme meli sraz pred kremlem. vstup do arealu stoji 150 r, o stovku drazsi je vstup i do vetsiny budov a za 350 to je s pruvodcem. martin si koupil za 250, ja sel na presskartu. k videni toho moc neni, stale dokola se opakujou stejny motivy, takze po hodine jseme se vyfotili u car pusky a car zvonu a sli se podivat na vasila blazenyho. tam je vstup pro mistni za 40 a pro cizi za kilo, ale martin se tvaril asi nejak rusky nebo co, takze to mel za min. uvnitr je jen par fresek, zima, smrad a este ke vsemu je v rekonstrukci, taze po peti minutach jsme byli opet venku. pote posta, internet, jidlo, kino (martin este nevidel matrix2, takze jsme zaskakli na dabovanou verzi (protoze nemaj pismeno x, prelozili to doslovne jako matrice)), zase jidlo a hura na vlak. uvnitr nas cekalo prekvapeni. maximalni cistota, vsechno v bilem, koberec, ruzny poutka, vesacky, policky, velkej stul a ja nevim co jeste. v jednotlivych kojich je jen sest posteli, 2x palanda a naproti dve nad sebou. vagon obsluhuje a uklizi dezurnaja a na konci chodby je samovar s temer varici vodou. kam se hrabou ceske drahy. moskvu jsme opustili presne v 23:24

den 007 - 28.5. - magistrala
vzbudil jsem se okolo jedenacty, pod nama byl otec se synem a naproti pres ulicku nejaci dva chlapy. venku jen brizy. dezurnaja dvakrat dene luxovala. parkrat jsme zastavili, sem tam neco koupili jinak stale jen brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy........

den 008 - 29. 5 - jekaterinburg (sverdlovsk), magistrala
vystoupili jsme v pul druhe rano moskevskeho casu (+2 mistni) a sli rovnou shanet listky do irkutsku. na dalsi dny bylo uz plno, ale meli jeste na dnesek na druhou, a tak jsme to vzali. veci jsme si dali do uschovny a sli vstrict probouzejicimu se mestu. snidani jsme poridili v mistni supermarketu kde meli i oroginal plzen za akcni cenu 21 r. bloumali jsme po meste, pri tom se vozili, jen tak, z konecny na konecnou MHD (listek stal 5r), obcas vystoupili a v poledne skoncili na nadrazi. tam jsme jeste chvilku dospavali na lavicce a v jednu nastoupili do vlaku minsk - irkutsk. pul dne na prohlidku jekaterinburgu bohate staci. ve vlaku to vypadalo jako v tom predeslem, ale uz bez koberce. spolucestujici zacinali postupne mongolovatet. v nasi koji jsme byli jen mi dva s martinem a chlapek co vypadal jak muslimskej terorista a furt lustil krizovky. venku jen brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy........

den 009 - 30.5. - magistrala
...brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy........ spali jsme asi ctrnact hodin, v novosibirsku nam vymenili brzdy a pak uz zase jen brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy, brizy........

den 010 - 31.5. - magistrala, irkutsk
venku uz nebyly jen brizy, ale i jehlicnany takze trochu zmena. behem cesty se s nama dal do reci jeden chlapek co vypadal jako mongol (byl z dusanbe) ale ke koci se vetsina cestujicich postupne z vlaku vytratila. do irkutsku jsme prijeli v 11 vecer (6 moskevskyho), ale venku teprv zapadalo slunce. hledat nejakou gostincu nemelo smysl a tak jsme si ustlali kousek od nadrazi, na brehu reky angary.

den 011 - 1.6. - irkutsk
v noci jsme moc nespali protoze nas neustale budil nadrazni rozhlas a houkajici nakladni lode. rano jsme zjistili ze jsme celou noc spali na smetisti. koupili jsme mapu a sli hledat nejakou gostinici. vsechno bylo desne drahy (kolem 1500r) a tak jsme se vratili na nadrazi kde se dohodli s dezurnou ze vecer prijdem do komnaty otdycha coz je nekolik mistnosti, vetsinou po sesti postelich a skrinkach. stoji to 15r na hodunu + 20 povleceni a 25 sprcha. otevreno je nonstop.umyli jsme se pred nadrazim, najedli a sli zjistovat dopravu k bajkalu - do listvjanky. v pristavu nam zdelili ze lode sice jezdi (stoji 80r), ale az od 6.6. vratili jsme se do centra kde byla desna zacpa kvuli oslavam dne deti, vsude hrala hudba, stanky, balonky - no radost pohledet. pote jsme sli na internrt na rohu ulic leninova a karla marxe (42r/hod, slusny pripojeni) pote nakoupili zasoby a sli zpet na nadrazi. ubytovali jsme se od 22:00 do 8:00 (200r) osprchovali a sli spat. na pokoji by jeste nejakej ir co jel do mongolska a v noci prisli dva burjati.

den 012 - 2.6. - irkutsk, bajkal
rano jsme odjeli busem (60r) do listvjanky, tam se chvili slunili, pozorovali skolni zajezd, snedli peceny ryby a v 14:00 odjeli lodi (14r) na druhou stranu reky angary do port bajkalu. to byla také posledni civilizace na nasledujicich nekolik dni. nasadili jsme si batohy a po kolejich vyrazili smer jihozapad do nejjiznejsiho cipu bakalu - do mestecka kultuk. cekalo nas 90 km, ale protoze jsme byli stale rozlamani z magistarly, po deseti kilometrech jsme postavili stan a hned usnuli.

dny 013-015, 3.-5.6. - bajkal
prazce, brizy, hory a bajkal. tak nejak vypadaly nasledujici tri dny. a taky vrustajici hlad, jelikoz martin zapomnel pro sebe koupit chleba a nikde uz nic koupit neslo a denne jsme potkali jen par lidi (v lete to jde, protoze tam je hodne turistu). vetsinou rybare, od kterych jsme kupovali ryby a pak si je na ruzny zpusoby pekli na ohni. to se po nekolika dnech taky prejedlo. vody bylo dost protože se da pit primo z bajkalu. je desne ledovej, pred mesicem byl jeste zamrzlej, obcas na nem plavaly kry. druhy den, kdy se rozjasnilo, objevili se na protejsim, ctyricet kilometru vzdalenym brehu, hory ktery byly jeste zasnezeny. krasa. jinak priroda je uzasna, obcas prselo, vsude samy housenky, slunce zapada v jedenact, zadny lidi... kdyz jsme naposled staveli stan, z hladu jsme vzpominali na to jak jsme na zakladce odmitali polivky a nedojidali jidla. pri vzpominkach na kapra z mandlovyho peciva za 8 kcs jsme usnuli.

den 016 - 6.6. - bajkal, arsan
pred nama bylo poslednich 25 km. cestou jsme minuli sidlo reditele t-s magistraly - takovej malej ruskej disneyland to byl, vsude samy fontanky, vyrezavany medvedi, kurty, sauny, bazeny, sluzebnictvo... k jidlu samozrejme nikdo nic nemel. v sedm jsme se konecne ocitli v kultuku, malem pristavnim mestecku a vzali magazin utokem. krasa. kdyz se martin ptal jednoho domorodce na benzin do varice, padla i rec na arsan, misto kam jsme chteli a v tom se objkevil chlapek, ze prej tam jede at si nasednem. ja jsem o arsanu vedel akorat to, ze se nachazi nekde pod pohorim sajany a ze tam jsou mineralni prameny. asi tak padesatilety chlapek se jmenoval igr, mel sebou dve kamaradky, nadu a lenu a do arsanu (kterej je vzdalenej 120 km) jeli na vikend. Cesta trvala asi dve hodiny protoze vozovka byla zdemolovana po nedavnem zemetreseni. cestou nas zastavila vojenska kontrola, kde jsme museli zaplatit 150r za vjez. arsan se totiž nachazi v burjatske autonomni oblasti kam pred ctyrmi lety cizinci nesmeli a rusove mohli jen na pozvani. igr byl trochu vystrasenej, ze prej zapadni turisti sem jeste nemohou a tak vsem na potkani vypravel ze jsme lyzarsky experti a projektujeme zimni arealy. do sajan jedem na kontrolu. on sam byl projektant, navrhoval sjezdovy drahy a lanovky. jinak burjati vypadaj jak mongolove, jsou to jejich predkove kteri zde "zakotvili" v dobach cinghistanovejch vojenskejch tazeni a odmitli se do mongolska vratit. ubytovali jsme se v privatu ktery nabizej babusky podel silnice, stalo to 100r/noc, takova mala roubenka se ctyrma postelema, nabytkem a varicem. na zahrade byla provizorni koupelna, sauna a zachod. pak nas jeste igr s devcaty pozval k rece kde nas hostili grilovanymi sasliky, olivama a vodkou.

den 017 - 7.6. - arsan, zemcug
druhej den rano nas nasi rusti pratele vytahli kousek za zemcug (asi 80 km vzdalena vesnice), kde ze zeme strika horka mineralni voda. nejaky podnikavec to tam oplotil a udelal z toho za 15 rublu baheni koupaliste. rusove tam jezdi na vikendy a pak cely den piknikuji. asi hodinu jsme se bahnili a kdyz jsme se chystali odjet, auto vypovedelo sluzbu. tak jsme zase skoncili na louce a cekali az igr neco vymysli. martin se valel a ja si mezitim strihnul objektiv (ivanku odpust). bylo osm vecer, auto stale nic a tak nam igr dohodnul odvoz se skupinkou burjatu z ulan ulan-ude. byli to urednici z burjatskeho bernaku a do zemcugu prijeli na hromadnej podnikovej zajezd. muzska cast byla desne ozrala, furt nas placali po zadech, jaky ze mame skvely hokejisty, takovej ivan glinka - ocen bistrij. cestou zastavili u posvatneho stromu, kde nejstrizlivejsi urednice zacala s vykladem, ale ja ji moc nerozumel a tak sem do sebe zacal klopit vodky, ktery nam neustale ostatni nabizeli. jedna zenska me servala ze to cucam, ze se to musi vypit na ex, je to prece dar bohum a ja nevim co jeste. pak nam jeste dali okurku a rajce a za hodinu jsme byli zpatky v arsanu. tam nam pani domaci pripravila saunu, do ruky dala brezovy metly a at se jdem pekne vypotit. pak nas nada vytahla na diskoteku, ale tam uz meli zavreno a tak jsme si koupili pivo a sli do lazenskeho parku ke stalinovejm schodum.

den 018 - 8.6. - arsan
rano jsme sbalili veci, rozloucili se s igorem a lenou, nada nas doprovodila na mistni vodopad a tez se odporoucela. my jsme pokracovali uzasnou horskou krajinou podel reky plne vodopadu a ledovejch ker, nad nami se tycily dvoutisicovy hory. po par kilometrech jsme odbocili a vydali se dobyt horu primo nad nami. po nekolika hodinach se podarilo, ale navrat byl o poznani horsi - vratil jsem se celej od krve plnej modrin a sramu. kolem desaty jsme skoncili v mistnim bufaci kde jsme skonzumovali domaci nudlovou polivku, saslik, placky s masem ceburjeky a caj s mlikem. stan jsme postavili nedaleko reky v tesnem sousedstvi burjatskych studentu pedagogiky, kteri v ramci praxe prijeli do arsanu stavet schody k vodopadu, kterej jsme shledli rano. pozvali nas k ohni, dali nam caj a susenky, zaspivali burjatskou lidovou a v jednu sli spat.

den 019 - 9.6. - arsan
studenti sli pracovat, my spali. cely den jsme venovali rekonvalescenci. take jsme prali a varili gulas. vecer sel martin spat a ja skoncil s burjatama u ohne kde me stale placali po zadech, jakej to sem ale kabrnak ze jedu do ciny, a nalejvali me vodkou. do ctyr do rana pak peli burjatske a ruske pisne.

den 020 - 10.6. - arsan - kultuk - slujdjanka
studenti sli pracovat, my spali. do dvanacti. pak jsme sli na autobus kterej nas za sto rublu odvez spatky k bajkalu - do kultuku. tam jsme opet po kolejich dosli do 10 km vzdalene sljudjanky kde si za 140 rublu koupili listky na vlak do ulan-ude. ctyri hodiny jsme santusili v cekarne plny homelesaku. venku byla desna klada. vlak prijel v pul dvanacty, ale protoze jsme nemeli mistenky, mista jsme si museli vybojovat. usnul jsem s hlavou na stolecku u okna.

den 021 - 11.6. - ulan-ude
ve tri rano se uvolnila cela lavice a tak sem se dalsi tri hodiny celkem dobre vyspal. martin skoncil na horni prycne pro zavazadla. v sest jsme byli v ulan-ude, dosli na namesti s nejvetsi hlavou lenina na svete, nasnidali, a naposled vymenili penize (ul. lenina 15 - berou i seky), zarezervovali si listky na 19.6. do ulanbataru a sli shanet ubytovani. hned nad nadrazim je gostinica odon (ul. gagarina) kde pred dvema lety stal pokoj bez sprch 120. ted to bylo o stovku draz. spali jsme do dvou. pak jsme se chvili flakali po meste, nakoupili zasoby na tyden a sli na net. skoncili jsme v baru s pivem a saslikem

den 022 - 12.6. - ulan-ude, ivolginsky dacan, bajkal
v poledne jsme se jeli podivat do nejvetsiho budhistickyho klastera v rusku. driv jich tady byli stovky ale stalin je nechal zborit. tennhle postavili ve ctyricatejch letech. je asi 25km za ulan-ude blizko mesta ivolginsk, autotobus c. 104 a 130 tam za 10r jede asi hodinu. ve tri jsme byli zpatky v ulan ude a elektrickou (mistni pantak) se za 60r presunuli opet k bajkalu do mesta babuskin (zast. mysovaja). po kolejich jsme pokracovali nekolik kilometru na zapad a kolem jedenacty vecer postavili stan

dny 023-027 - 13.-17.6. - bajakal
rano nas probudili hejna jepic a tak jsme sli hledat nove misto. nakonec jsme skoncili asi padsat metru od bajkalu, kousek od cesty kudy chodili pytlaci pro ryby a babicky k nedaleke posvatne studance kde udajne tece kouzelna voda. ja tam chodil na zachod a citil jsem se nadmiru kouzelne. na druhy strane od stanu vedla magistrala kde kazdych deset minut projizdel vlak. dunelo to uzasne. tam jsme vegetili nasledujicich pet dni. dvakrat sli nakoupit, dvakrat se myli v bajkalu. voda je tam o poznani teplejsi nez na zapadni strane, ale i tak jsem udelal asi tri tempa a kontroloval jestli mam jeste nohy protoze jsem je vubec necejtil. posledni den vylezlo slunicko, obloha byla azurova a jepice nejspis pomrely. akorat komaru bylo den ode dne vic

den 028 - 18.6 - ulan-ude
rano jsme se znova presunuli do ulan-ude, koupili listky do ulanbataru (1500r) a ja sel podojit bankomat o posledni petikilo. rozhodl jsem se, ze si jeste koupim nejake cedecka s piratskym sofwarem, a tak jsem si z obchodu odnesl jeden disk s lamacima aplikacema (qxp5, pagemaker7, in-desig 2.5) a dve cedecka se softem na zpracovani videa. to vse za 230 kc. na ulici jsme potkali cesku ditu, ktera prijela do ulan-ude delat seminarku o nejakym lamovi a tak nas pozvala k sobe na kolej at tam prespime. koleje jsou desivy - strahov je proti tomu rajska zahrada. take jsem sel na postu zavolat do american express protoze mi kdosi odcizil z batohu seky v hodnote 100 dolaru (nejspis v uschovne zavazadel), ale zenska za prepazkou neumela nic jineho nez nemozno a tak jsem operaci odlozil az do ulanbataru. take jsme byli zcihnout mejly a martinovi prisel jeden, kterej zmenil castecne vyvoj nasi cesty. dvacateho cervence mel odletet z mongolska do nemecka na nejaky budhisticky orgie a pritom zaridit svoje cinsky a nase turecky vizum (turecky lze jen v praze). o mesic pozdeji mel priletet nekam do ciny, kde by jsme se opet setkali. jenze ten lama, co mel seance ridit, to definitvne zalomil a tak se mejdan zrusil. martinova vizum zkusime v ulanbataru, turecky nejak na dalku.

den 029 - 19.6. - ulan-ude, mongolsko
vstali jsme v sest, rozloucili se s dasou a upalovali na vagzal. vlak tam stal uz hodinu takze vsichni na nas netrpelive cekali. take nas rozdelili a kazdeho soupli do jineho kupe. ja mel u sebe dva anglany co se vseho bali a mongola co se zivil pasovanim vseho moznyho. tentokrat to byly kabely, ktery nacpal uplne vsude. martin mel taky mongola co pasuje, ten pro zmenu prevazel soucastky do auta. take tam mel jednu australanku a novozelandanku. na hranici jsme prijeli ve dve, cekali pet hodin a pak uz jen mongolska step.